Postavení a práva žen ve vikingské společnosti

Vikingské ženy neměly ve společnosti zrovna nízké postavení, protože se musely téměř samy starat o chod hospodářství. Od nepaměti se skandinávské ženy účastnily všech slavností a obřadů, bojových cvičení, hostin a oslav. Směly volně vycházet, cestovat, přijímat mužské návštěvy. Dcery vítaly v norských domech hosty přípitkem na jejich zdraví a podávaly jim přes oheň roh. Severské ženy nepoznaly nikdy nesvobodu a závislost, které byly běžné jinde ve světě. Na severu byla žena ozdobou mužské společnosti. Měla vliv na mnohá jednání.

Otcové střežili čest svých dcer jako svou vlastní. Byli citliví na vše, co by mohlo jejich pověst poškodit. Žena mnohem volněji rozhodovala o věcech svých citů, o věcech lásky a vztahu k mužům.

Muži často umírali pro přízeň krásných žen, ale byla to vzpruha v boji a pobídka k velkým činům. Přízeň ženy jako odměna za statečnost je nejčastějším motivem norských hrdinných zpěvů.

Za určitých okolností se mohla žena dát rozvést. Řekla před svědky, že se rozvádí a to bylo vše. Muž měl stejná právo, ale musel ženě vrátit věno.

Podle starých zákonů byl ze země vykázán ten, kdo políbil dívku proti její vůli. Stalo-li se tak se souhlasem děvčete mohl být přesto potrestán pokutou ve výši tří marek, trvali-li na tom její rodiče.

Role dětí byla také důležitá. Dívky pomáhaly pomáhaly matce, učily se šít, prát, vařit a syny zase vychovávali jejich otcové - učili je bojovat a obstarávat potravu.


Zpět na stránku Kdo byli Vikingové a jak žili


nahoru  vytisknout

Hlavni navigace O těchto stránkách Novinky Kdo byli vikingové Historie vikingů Vikingové v datech Způsob boje Vikingské lodě Vikingská kultura Bohové vikingů Kontakt Spolupráce Zajímavé zdroje
TOPlist