Vikingská společnost a právní systém

Společnost vikingského světa se skládala ze 3 stavů. Nejnižší místo patřilo nesvobodným otrokům. Ti neměli práva, vykonávali nejtěžší práce a jejich zavraždění se nepokládalo za vážný zločin.

Jádrem společnosti byl selský stav. Patřili sem kromě rolníků i řemeslníci a samozřejmě válečníci, kteří se pod vedením jarlů nebo krále účastnili zámořských výprav.

Nad selským stavem bylo místo jarlů. To byla jakási šlechta, velkostatkáři, jimž vlastnictví půdy a jiné bohatství dovolovaly vydržovat si bez obtíží družinu, mít vlastní lodě a všestranně uplatňovat svůj vliv.

Na vrcholu stál král, jehož si ze svého středu volili náčelníci. Král byl typický "primus inter pares", první mezi sobě rovnými. Moc krále byla omezena shromážděním svobodných mužů thingu.

Thing, tvořený radou svobodných mužů, způsobilých věkem, se scházel, aby dbal zachovávání práva, vynášel rozsudky a projednával veřejné záležitosti. Zákon byl souborem zvyklostí, tradovaných v ústním podání. Staří členové thingu měli povinnost připomínat znění zákona na thingových shromážděních.

Výše trestu, stanovená pro svobodného muže za zločin násilí nebo vraždu, se řídila podle stupnice pokut, zvané mannbaetr. Plná pokuta byla vyměřena za zabití člověka nebo za useknutí nosu, poloviční za vypíchnutí oka, čtvrtina pokuty za useknutí ucha apod. Rozsudek vynášeli sami členové thingu. Spravedlnost však byla mnohdy zatlačena mocí, neboť na provedení rozsudku musel postižený dohlédnout sám, a to, pokud se jednalo o příslušníka slabšího rodu, nebylo vůbec jednoduché.


Zpět na stránku Kdo byli Vikingové a jak žili


nahoru  vytisknout

Hlavni navigace O těchto stránkách Novinky Kdo byli vikingové Historie vikingů Vikingové v datech Způsob boje Vikingské lodě Vikingská kultura Bohové vikingů Kontakt Spolupráce Zajímavé zdroje
TOPlist